Jako je Štikovská rokle mekkou evropského autokrosu, podobně na tom je v závodech automobilů do vrchu italský závod Trento Bondone.
Letos se uskutečnil ve stejném termínu jako autokrosové ME v Nové Pace již po čtyřiašedesáté. První ročník se konal již v roce 1925. Trať se šplhá do hor nedaleko města Trento. Zásadním parametrem je neskutečně dlouhá a náročná trať, která se na rozdíl od jiných závodů nedá zapamatovat. Její délka činí 17,3 km, vede přes čtyři vesnice a je na ní převýšení neuvěřitelných 1350 metrů. Cíl je ve výšce 1658,5 m a na trati je více než dvě stě osmdesát zatáček.
Jako každoročně se vydá na trať přes dvě stě jezdců, nejinak tomu bylo i letos. V mistrovství Evropy historických závodních vozů se na startu sešlo pětapadesát speciálů a mezi nimi i novopacký Martin Vondrák s formulí 2 March 712 M s historickým původem po slavném Vittorio Brambillovi. A Martin si vedl opravdu skvěle, když v závodní jízdě (jede se vzhledem k délce jen na jednu jízdu, chyba se tedy neodpouští) dosáhl na absolutní vítězství a získal Trofeo Mauro Nesti (slavný italský závodník). Druhého v pořadí Itala Vivalda na voze Porsche porazil o dvacet čtyři sekund. Mezi soudobými vozy vyhrál současný nejlepší jezdec Simone Faggioli.
Martine, ty jsi vloni absolvoval na Ecce Homo nejtěžší havárii kariéry, při níž došlo nejen k velkému poškození závodního speciálu, ale také k výrazným zdravotním problémům. Jak jsi se s tím vypořádal? „Dva měsíce jsem léčil zraněný hrudník, a to jsem dopadl ještě dobře. Formule vypochodovala ve 174 kilometrové rychlosti v poslední levé zatáčce a rozorala sto padesát metrů příkopu. Monopost jsme museli prakticky celý postavit znova.“
Jak moc Tě to brzdilo při letošních startech? „Téměř rok jsem nezávodil. Rechberg jsem pro závadu na technice nedojel, ve Šternberku jsem jel o 30 sekund pomaleji na svůj nejrychlejší čas a spokojenost u mě zavládla až v Trento Bondone. Předtím jsem nevěřil ani sobě, ani autu.“
Vyhrát cenu slavného vrchaře Mauro Nestiho – je to tvůj dosavadní největší úspěch? „Já už Trento vyhrál v roce 2011, a o tom, že jsem získal letos cenu Mauro Nestiho, jsem se dozvěděl až v cíli. A má pro mě obrovskou cenu.“
Jaké to bylo, když jsi se vyšplhal do míst vyšších než Sněžka v nejrychlejším čase? „Krásný pocit, měl jsem z toho radost. Už když jsem projel cílem, věděl jsem, že budu první. Ukazují tam dosažené časy a já věděl, že z těch, co startovali za mnou, mě o třicet vteřin nikdo nepřekoná.“
Jaké jsou dojmy, pocity? „Tady jsem za největšího soupeře považoval italského závodníka startujícího s vozem Surtees F2 po známém jezdci Timu Schenkenovi, ale měli technické problémy a závody nedokončili. Pocity nádherné, auto fungovalo bez problémů. Dolévali jsme pouze benzín a kontrolovali tlak v pneumatikách.“
Jaké jsou Tvoje další plány v letošním roce? „Dalším startem bude závod mistrovství Evropy v Dobšiné, kde náš tým posílí bratr Petr se špičkovým vozem Osella PA 21S, pocházející z týmu Faggioliho. Dále si určitě nenechám ujít závod v Ilirské Bistrici a zvažuji start v německém Glasbachu.
